Dotazy týkající se vody
Kolik v ČR vzniká odpadní vody?
Na každého občana ČR připadá spotřeba 50 až 100 litrů pitné vody za den. Po využití se většina této vody stává odpadem. Pouze cca 10% spotřebované vody využijeme na pití a vaření a cca 6 % připadne na zalévání. Celých 60 % naší spotřeby jde na osobní hygienu a splachování WC.
Co je to černá voda?
Černá voda je splašková odpadní voda z domácností a ubytovacích zařízení, která obsahuje moč a fekálie. Černá voda se ještě dělí na žlutou vodu a hnědou vodu, podle typu obsahu. Ale to už je příběh, který si necháme na jindy.
Co je to šedá voda?
Šedá voda je splašková voda z domácností a ubytovacích zařízení, která neobsahuje moč ani fekálie. Šedá voda nikdy neobsahuje odpad vznikající splachováním toalet. Vzniká jako odpad z koupelen (vany, sprchy) a umyvadel. Do šedé vody zahrnujeme i odpadní vodu z kuchyně, tedy z dřezů nebo z myčky na nádobí a odpadní vodu z praní prádla. Přečištěním šedé vody vzniká tzv. bílá voda. Vyplatí se zpracování šedé odpadní vody?
Co je to bílá voda?
Bílá voda je jiné označení pro užitkovou (provozní) vodu. Bílá voda vzniká přečištěním určité části tzv. šedé vody z domácností, ubytoven a hotelů. Z šedé vody se na přečištění na bílou vodu hodí odpady z koupelen a z praček. Odpadní voda z kuchyně nemusí být vždy vhodná, protože může obsahovat větší množství bakterií a biosložky.
Jak lze využít bílou vodu v domácnosti?
Společně s dešťovou vodou je bílá voda v domácnosti využitelná na splachování WC, úklid a mytí podlah. Využití bílé vody pro zalévání zahrady je legálně možné až po schválení vodoprávním úřadem, protože technicky jde o vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
Hlavní výhody využití bílé / šedé vody
Znovu využívat část odpadní vody na provoz domácnosti má ekologický a ekonomický smysl, protože:
- Pokud od černé vody oddělíme šedou vodu, vyrobíme méně odpadní vody. Tím méně odpadní vody pak musí přijmout čističky odpadních vod.
- Opakované využití šedé vody především na splachování WC a zalévání zahrady významně šetří spotřebu pitné vody.
- V systému lze velmi efektivně využít i dešťovou vodu zachytávanou při odtoku ze střechy. Dešťovou vodu můžeme svést do společné nádrže s bílou vodou, nebo můžeme mít pro dešťovou vodu oddělenou nádrž. Dešťová voda je hodnotnější než bílá voda a má víc možností využití, proto dává větší smysl mít oddělené nádrže.
- Všechny výše zmíněné efekty se ihned pozitivně projeví na účtech za vodné a stočné.
- Nedocenitelnou hodnotu pro majitele domu mohou mít retenční nádrže v období sucha, kdy jsou uživatelé připojení k rozvodně síti omezováni na spotřebě nebo je vám dokonce přerušena dodávka.
Jak lze využít dešťovou vodu?
Dešťová voda zachycená v podzemní nádrži má nepřeberné možnosti využití:
- závlaha zahrady ručně i automaticky
- splachování WC
- úklid, mytí podlah
- napouštění venkovního bazénu
- závlaha zelených střech
- praní prádla
- napájení dobytka
- mytí aut
Je možné využít dešťovou vodu na praní?
Některé způsoby využití dešťové vody nejsou v našich končinách úplně běžné, týká se to například napouštění venkovních bazénu nebo praní prádla. Dešťová voda je pro praní vhodná tím, že obsahuje méně minerálů (je měkká). Měkká voda nevytváří vodní kámen, který snižuje energetickou účinnost praček při ohřevu vody na praní. V měkké vodě také lépe působí čistící prostředky, například mýdlo v měkké vodě lépe pění. V minulosti se u nás dešťovka na praní využívala zcela běžně.
Co znamená, že je voda tvrdá nebo měkká?
Tvrdost vody je lidové označení pro obsah a koncentrace kationtů vápníku (Ca) a hořčíku (Mg). Čím více mineralizovaná voda je, tím je tvrdší. Tvrdá voda může způsobovat problémy při jejím technologickém využití, například v podobě usazování vodního kamene v potrubí a na topných tělesech. Existuje však mnoho studií, které ukazují na zdravotní prospěšnost využívání tvrdé vody (s vyšším obsahem vápníku a hořčíku) k pití a vaření ve srovnání s vodou měkkou. Pití tvrdé vody snižuje riziko cévních a srdečních chorob.
Měkká voda má nižší obsah minerálů a má nižší Ph - je kyselejší. Dešťovka spadá do kategorie měkká voda. Vyšší kyselost měkké vody může znamenat vyšší korozivní účinky. Na druhou stranu kyselejší měkká voda lépe vyhovuje lidské pokožce a vlasům, a proto je vhodné měkkou vodou napouštět bazény.
Přečtěte si více o chemickém složení dešťové vody.
Jaké střešní krytiny nejsou vhodné?
Pro sběr dešťové vody se nedoporučuje sběr z těchto střešních krytin: Eternit, IPA. Důvodem je uvolňování karcinogenních látek do vody. Tím pádem tuto vodu nelze používat na zálivku atd. Také nemusí být ideální použití měděných okapů.
Co by vás také mohlo zajímat
Dotazy týkající se dotace Dešťovka
Kdo může získat dotaci Dešťovka?
Dotace je určená všem majitelům rodinných a bytových domů. Dotaci je možné získat na celém území České republiky včetně Hlavního města Prahy. Dotaci mohou získat také majitelé rekreačních objektů, které jsou celoročně využívané pro trvalé bydlení. Podmínkou je, aby majitel rekreačního objektu (chata, chalupa) měl na dané adrese vedené trvalé bydliště minimálně 2 roky před podáním žádosti o dotaci Dešťovka.
Na co mohu získat peníze z programu Dešťovka?
Dotace Dešťovka podporuje zachytávání a využívání dešťové vody ze střechy domu a šedé vody z domácností pro účely dalšího využití. Využívat dešťovou a šedou vodu lze na zalévání zahrady, splachování WC, praní a další užitkové účely. Do uznatelných výdajů lze zahrnout pořízení a instalaci podzemní retenční nádrže včetně veškerého příslušenství pro provedení rozvodů, filtraci a čerpání zadržené vody.
Lze u stávajícího objektu získat dotaci Dešťovka samostatně?
Dotace Dešťovka lze samostatně využít pouze u novostaveb a to bez úplného základu - tedy pouze pro zálivku zahrady. V případě rekonstrukce, tedy stávajícího objektu, dotaci samostatně získat nelze. V takovém případě musíte pro získání dotace zkombinovat více úsporných opatření.
Kdy dotaci Dešťovka získat nelze?
Dotace je určená na zachytávání dešťové vody ze střech domů, nelze zachytávat dešťovou vodu z chodníků a komunikací. Budova, kde se provádí opatření na zachytávání a využívání dešťové vody musí být základem pevně spojena se zemí a nesmí se jednat o dočasnou stavbu. Dotaci tedy nelze získat, pokud bydlíte v mobilheimu. Dotaci nelze získat na pořízení nadzemní nádrže. Financovat pomocí dotace lze pouze podzemní nádrže, u kterých lze zajistit, že se v nich nebude voda kazit. Dotaci také nezískáte, pokud je na vás jakožto na majitele domu vyhlášená exekuce, nebo pokud je v exekuci váš dům.
Kolik peněz mohu získat z Dešťovky?
Opatření jsou rozdělena do několika kategorií a na každou z nich můžete získat jinou podporu. Maximální podíl dotace je 50% uznatelných výdajů. Základní dotace je do výše 55 000 Kč, které můžete čerpat na zachytávání dešťovky za účelem zálivky zahrady. Vyšší dotaci ve výši až 65 000 Kč získáte, pokud řešíte kombinaci zálivky zahrady s využitím dešťové vody pro splachování WC. Nejvyšší dotaci ve výši až 105 000 Kč můžete čerpat, pokud dešťovou (a/nebo šedou vodu z domácnosti) využíváte pro zálivku, splachování WC a navíc i pro užitkové účely v domácnosti, např. pro praní. Dotace se obvykle skládá z paušální částky a pak příspěvku na každý metr krychlový podzemní nádrže (3 500 Kč/m³ maximálně do 10 m³ velikosti nádrže), pouze na využití šedé odpadní vody je paušální dotace 60 000 Kč.
Kdy žádat a jak dlouho se čeká na peníze?
Abyste mohli získat dotaci, musí být váš dům již zkolaudován, avšak žádost je možné podat i dříve. O dotaci Dešťovka můžete požádat kdykoliv před realizací, během realizace nebo až po realizaci. Obvykle zahajujeme zároveň přípravu realizace a přípravu žádosti o dotaci. Na připsání peněz na váš účet čekáte obvykle šest až osm týdnů po dokončení instalace. Uznatelné výdaje můžete v žádosti o dotaci vykázat až 24 měsíců zpětně.
Co když nemohu zachytávat vodu z celé střechy?
U některých typů budov, jako jsou řadové domy se sedlovou střechou, není možné zajistit zachytávání dešťové vody z celé plochy střechy domu. Je tomu tak z technických důvodů, část svodů je směrem do ulice a část směrem do zahrady a sjednotit tyto svody nelze. V takovém případě postačuje, pokud je zachytávání provedeno alespoň z 50% z tzv. půdorysného průmětu střechy.
Mohu zachytávat dešťovku ze střechy garáže?
Dotace se vztahuje i na zachytávání dešťové vody ze střech samostatně stojících budov kolem rodinného nebo bytového domu, které slouží jako příslušenství domu. Jde zejména o stodoly, garáže, dílny atp.
Liší se nějak dotace Dešťovka u novostaveb?
Ano, u novostaveb nelze realizovat opatření, kdy je dešťová voda využita výhradně na zalévání zahrady. Pokud chcete čerpat dotaci u novostavby, pak je nezbytné využívat dešťovou vodu i pro splachování všech WC ve vašem domě. Novostavbou je myšlen každý rodinný dům, pokud od jeho kolaudace neuběhla lhůta 2 let.
Kde mohu získat více informací o dotaci?
Na našich stránkách si můžete přečíst článek Jak funguje dotace Dešťovka a kdo ji může získat? Původní dotační program Dešťovka je od 12.10. 2021 součástí komplexního programu Nová zelená úsporám. Podrobné podmínky dotačního programu Dešťovka jsou k vidění na stránkách Nové zelené úsporám.
Kalkulačka velikosti nádrže a výše dotace
Dotazy týkající se nádrží
Můžu přes nádrž přejíždět autem?
Vyjma některých typů betonových jímek nejsou nejběžnější plastové retenční nádrže konstruované na to, aby unesly váhu osobního nebo nákladního auta (víte, jak vybrat nádrž na dešťovou vodu?). To je řešitelné tak, že přes nádrž vyrobíte roznášecí desku pomocí kari sítě a betonu. Dimenze roznášecí desky pro očekávanou zátěž by měl navrhnout stavební projektant nebo statik. Nádrž doporučujeme umístit tak, aby nedocházelo k přejíždění poklopu šachty nádrže. ušetříte si tím mnoho komplikací.
Jakou pravidelnou údržbu nádrž vyžaduje?
Pravidelnou pozornost vyžadují především lapače nečistot v geigerech. Geigery byste měli pravidelně čistit bez ohledu na to, zda máte u domu nádrž na dešťovku. Pravidelnou kontrolu vyžadují filtry a filtrační koše u sání čerpadel. Filtry je třeba v pravidelných intervalech zbavovat nečistot tak, aby fungovaly správně a udržely si předepsané koeficienty účinnosti. Vhodný interval pro údržbu stanovuje výrobce filtru. Pokud máte sestavu, kde se dešťovka nefiltruje na vstupu do nádrže (doporučujeme), pak není třeba tak často kontrolovat filtry. Avšak nádrž musíte alespoň 1x ročně vyčerpat a vyčistit od usazenin. Pokud máte automatický závlahový systém, pak jeho část umístěnou v nezámrzné hloubce je třeba vždy před zimou vypustit a předepsaným způsobem zazimovat.
Jak se nádrž na dešťovku čistí?
Nádrž je nejlepší čistit v suchém období, ideálně v létě. Před čištěním nádrže je nutné ji nejprve vyprázdnit. Není dobré jí úplně do dna vyprázdnit pomocí našeho čerpadla (vyberte si čerpadlo na dešťovou vodu správně), mnohem vhodnější je použít kalové čerpadlo – neucpeme si vlastní filtry ani čerpadlo a většinu nepořádku dostaneme pohodlně pryč. Na zbytek nám nezbude než vzít lopatku a kýbl. Přischlé nečistoty lze bez problémů ostříknout tlakovou hadicí. Nezapomeňte příležitostně vyčistit filtry a geigry u svodů okapů.
Můžu do země zakopat cokoliv?
Ano, pokud máte jistotu, že se vám nádrž nezhroutí a nezbortí, tak můžete. Nikdo vám v tom bránit nebude. Avšak pokud chcete získat dotaci a mít na dalších 30 let klid, doporučujeme vám raději zakopat certifikovanou nádrž na dešťovou vodu.
Můžu nádrž zakopat kamkoliv?
Nemůžete. Nádrž nelze instalovat do těsné blízkosti budov s ohledem na jejich statiku. Umisťování nádrže do skalního masivu také není doporučený postup.
Můžu jako nádrž použít stávající jímku/septik?
Ano i ne. Stávající jímku použít lze v případě využití speciálních metod vyplastování vnitřního prostoru. Tímto postupem uvnitř jímky vznikne samostatná plastová nádrž. Vzhledem k obvyklé velikosti jímek kolem 1 m3, je však otázkou, zda se to vůbec vyplatí.
Lze propojit více nádrží?
Propojení více nádrží je možné, avšak přináší to různá technická úskalí. Velic vhodná je společná základová deska, která zabrání deformaci propojení. Většinou se ale lépe vyplatí dvě nádrže. Pokud můžete zakoupit jednu velkou nádrž, vyplatí se to vždy lépe než dvě malé.
Co je to geiger?
Geiger "gaigr, gejgr, gajgr, gajger" neboli lapač střešních splavenin je první filtrace vody zachycené dešťové vody. Geiger se umisťuje na konec nadzemní části okapových svodů. Slouží k zachytávání listí a větších nečistot. Pokud se chystáte pořizovat geiger, doporučujeme pořídit se zpětnou klapkou.
Dotazy týkající se čerpadel
Co potřebuji vědět pro výběr vhodného čerpadla?
Pro výběr vhodného čerpadla potřebujete znát tzv. dopravní výšku a požadovaný průtok vody. Tyto parametry si vypočítáte v článku o výběru správného čerpadla.
Co je to dopravní výška?
Dopravní výška (výtlak) je informace o tom, do jaké výšky a vzdálenosti dokáže čerpadlo vytlačit vodu potrubím při nulovém přetlaku na konci výtlačného potrubí nebo hadice. Zjednodušeně můžeme říct, že se jedná o vzdálenost čerpadla od místa výtoku vody z potrubí. Do dopravní výšky započítáváme horizontální i vertikální vzdálenosti.
Je kalové čerpadlo vhodné pro čerpání vody z nádrže?
Kalové čerpadlo není vhodné kvůli absenci automatického spínání čerpání vody. Musíte ho tedy chodit zapínat a vypínat ručně. Kalové čerpadlo také nemá regulovatelný výkon a neustále běží na 100 %. Absence jakékoliv filtrace pak způsobuje zanášení vodovodního řadu.
Co je to Presscontrol?
Presscontrol je o něco chytřejší způsob řízení chodu čerpadla, u kterého nedochází ke kolísání tlaku vody v systému. Čerpadlo udržuje rovnoměrný tlak vody, pokud je její odběr stálý. Součástí tohoto systému ovládání jsou i čidla pro ochranu čerpadla proti zničení provozem na sucho.
Co je to domácí vodárna?
Jako domácí vodárna se označuje soubor komponentů, které jako celek zajišťují čerpání vody k odběrným bodům ve vašem domě. Domácí vodárna při odběru vody a při poklesu tlaku v okruhu spouští čerpadlo a naopak vypíná čerpadlo po dosažení maximálního (vypínacího) tlaku v okruhu. Domácí vodárna je schopná zajistit stejný tlak na různých odběrných místech.
Jaký je rozdíl mezi povrchovým a ponorným čerpadlem?
Ponorná čerpadla jsou umístěna na dně nádrže pod hladinou vody. Povrchová čerpadla jsou umístěna mimo nádrž, v suchém místě a obvykle někde nad terénem. Mezi ponorná čerpadla patří i kalová čerpadla. Povrchová čerpadla dále dělíme na čerpadla samonasávací, které nepotřebují zavodněné nasávací potrubí a čerpadla normální, které potřebují nejprve zavodnit.