Co je šedá voda?
Šedá voda je odpadní voda z domácností a dalších rezidenčních budov mimo průmyslu, která neobsahuje moč ani fekálie. Jde o odpadní vodu, která pochází z umyvadel, sprch, van, praček, myček na nádobí a kuchyňských dřezů. Přesnou definici všech typů odpadních vod definují normy ČSN 75 6760 nebo ČSN EN 12056-1 a také Zákon č. 254/2001 Sb. vodní zákon v § 38.
Pokud v domácnosti dokážeme od veškeré vypouštěné odpadní vody (tzv. černá voda) separovat šedou odpadní vodu, nabízí se možnost tuto vodu recyklovat. Z šedé odpadní vody po přečištění vzniká tzv. bílá voda, kterou můžeme označit jako vodu užitkovou.
Na opakované využití se hodí odpadní voda použitá na tělesnou hygienu, tedy z koupelen a případně i z praní prádla. Odpadní voda z pračky může obsahovat vyšší podíl chemického znečištění a vlákna. Odpadní voda z kuchyní obsahuje značné biologické znečištění, tuky, koloidní a plovoucí látky, které způsobují komplikace při úpravě této vody. Recyklaci odpadní vody z kuchyní proto nedoporučujeme.
Jaké známe druhy odpadních vod?
- Černá voda – Je veškerá odpadní voda z domácnosti včetně vody z WC obsahující moč a výkaly.
- Hnědá voda - Část černé odpadní vody obsahující fekálie.
- Žlutá voda - Část černé odpadní vody obsahující moč.
- Šedá voda – Část černé odpadní vody pocházející z koupelen, praček a kuchyní.
- Světle šedá voda - Odpadní voda z umyvadel, sprch, van a praček. Vhodná pro recyklaci.
- Tmavě šedá voda - Odpadní voda z kuchyňských dřezů a myček nádobí. Nevhodná pro recyklaci.
- Bílá voda - Vzniká z šedé vody po přečištění a hygienizaci. Bílá voda je využitelná pro provozní účely v domácnosti.
- Dešťová voda – Je voda sesbíraná z odvodňovaných střešních ploch. Přečtěte si více o složení dešťové vody.
Na co využít šedou (bílou) vodu?
Šedá voda (po přečištění bílá voda) může být znovu využita pro většinu užitkových účelů v domácnosti - na mytí podlah, mytí auta nebo na splachování WC. V domácnostech bývá průměrná denní spotřeba vody v koupelnách v rovnováze se spotřebou vody na splachování WC. Recyklace šedé vody na tento účel se proto přímo nabízí.
Využití šedé vody pro zavlažování zahrady také přichází do úvahy, avšak tento způsob recyklace šedé vody podléhá povolení vodoprávním úřadem. Bez povolení totiž nelze vypouštět odpadní vody do vod podzemních.
Šedá voda může být zachycována v podzemní nádrži a zpracována podobným způsobem, jako dešťová voda. Zásobníky pro šedou vodu a pro dešťovou vodu by však měly být oddělené.
Recyklovat můžeme nejen samotnou šedou vodu, ale také její tepelnou energii. Odpadní voda použitá v domácnosti na koupání nebo sprchování může průchodem přes výměník tepla sloužit jako předehřev nově natékající teplé vodě. Na využití tepla z odpadní vody můžete získat až 50 000 Kč dotaci z programu Nová zelená úsporám.
Co by vás také mohlo zajímat
Znečištění šedé odpadní vody
Šedá voda obsahuje nerozpuštěné látky v pevné nebo kapalné podobě, které se projevují tvorbou emulzí a povlaků. Nerozpuštěné látky mohou být lehčí než voda, pak způsobují povlak plovoucí na hladině, který může zamezovat přívodu kyslíku do vody. Příkladem plovoucích látek jsou tuky nebo pyl. Znečištění těžší než voda klesá ke dnu retenční nádrže, může se jednat například o písek. Látky o podobné hustotě jako voda tvoří zákal, který se může či nemusí usazovat (sedimentovat). Podle schopnosti sedimentace rozlišujeme znečištění vody na usaditelné a neusaditelné.
Znečištění, které je rozpuštěné ve vodě nelze odstranit sedimentací. Tyto látky mají vliv na kvalitativní parametry vody, můžou způsobovat zápach či její vyšší kyselost. Rozpuštěné látky při svém rozkladu mohou z vody odebírat kyslík. Mezi rozpuštěné znečištění řadíme organické látky a soli.
Z hlediska původu znečištění můžeme látky rozdělit na organické, což jsou složitější sloučeniny na bázi uhlíku (sacharidy, tuky, alkaloidy, uhlovodíky, vitamíny, antibiotika) a anorganické, což jsou látky složené z molekul na bázi kovů nebo jednoduché oxidy uhlíku. Příkladem anorganických látek jsou minerály, soli, sloučeniny kovů (sodík, draslík, vápník, hořčík) a sloučeniny nekovových prvků jako je křemík, fosfor, dusík či chlor.
Podle rozložitelnosti látek rozlišujeme znečištění biologicky rozložitelné (hnojiva, živiny, zbytky potravin, papír, oleje, detergenty) a biologicky nerozložitelné (intertní látky jako písek, jíl, uhelné odpady, plasty, těžké kovy, kyseliny, zásady, organofosfáty). U biodegradability měříme stupeň rozkladu a jeho rychlost, sledujeme v čase poměry biochemické (BSK5) a chemické spotřeby kyslíku (CHSKCr). Podle rozložitelnosti dělíme látky na 4 třídy od velmi dobře rozložitelných až po nerozložitelné.
Pokud bereme v úvahu, že jeden obyvatel domu spotřebuje cca 100 až 150 l vody za den, můžeme určit hodnoty znečištění šedé vody takto:
Ukazatel znečištění | Jednotka | Znečištění šedé vody |
---|---|---|
Usazeniny | mg/litr | 10 až 100 |
Zákal | NTU | 20 až 370 |
Plovoucí látky | mg/litr | 10 až 300 |
BSK5 | mg/litr | 10 až 200 |
CHSK | mg/litr | 40 až 8 000 |
Amonné ionty | mg/litr | 1 až 10 |
Pcelk | mg/litr | 0,5 až 7 |
Ncelk | mg/litr | 5 až 100 |
TOC | mg/litr | 50 až 100 |
Vodivost | µs/cm | 60 až 500 |
Ph | 5 až 8,6 | |
Koliformní bakterie | KTJ/100 ml | 102 až 2 * 108 |
Enterokoky | KTJ/100 ml | 40 až 40 000 |
Zpracování šedé vody
Šedou vodu kvůli jejímu znečištění nelze v domácnosti využívat ihned po jejím zachycení v retenční nádrži. Musíme nejdříve tuto vodu upravit tak, aby byla zbavena nežádoucích látek, nebyla zakalená, nezapáchala a neobsahovala lidskému zdraví škodlivé bakterie.
Co je to bílá voda?
Bílá voda je jiné označení pro užitkovou (provozní) vodu. Bílá voda vzniká přečištěním určité části tzv. šedé vody z domácností, ubytoven nebo hotelů. Z šedé vody se na přečištění na bílou vodu hodí odpady z koupelen a praček. Odpadní voda z kuchyňských dřezů či myček nádobí není pro recyklaci vhodná, protože může obsahovat větší množství biologické složky, která působí komplikace při úpravě odpadní vody.
Nepotřebujeme z odpadní šedé vody vyrábět pitnou vodu, výroba bílé vody je proto poměrně jednoduchá a efektivní. Je založena na biologických aerobních procesech odbourání nečistot a několika stupních mechanické filtrace v biofiltru. Biofiltr je dvoukomorová přídavná menší nádrž, která je v zemi umístěna hned vedle retenční nádrže.
Biologickým filtrem prochází voda při nátoku šedé vody z domácnosti před vstupem do retenční nádrže. Zde proběhne hrubé čištění od pevných a plovoucích nečistot. Hlavní trik spočívá v pravidelné každodenní cirkulaci vody z retenční nádrže do biofiltru a zase zpět.
Voda je z podzemní retenční nádrže kalovým čerpadlem pravidelně pumpována do horní komory biofiltru, kde se okysličuje na drážkovém rozprašovači. Následně padá na horní komoru, která je rozdělená na dvě samostatné části. Větší část je naplněna dřevěnou štěpkou, která funguje jako nosič biofilmu - kolonie mikroorganismů, které vodu čistí tím, že si z ní berou živiny pro svůj růst. V horní komoře je také druhá, menší část naplněná drceným vápencem. Ten do protékající vody uvolňuje hydrogenuhličitan vápenatý a tím upravuje a stabilizuje Ph vody.
Z horní komory padá voda do spodní komory na plovoucí dřevěné uhlí, které funguje jako aktivní adsorpční filtr. Dřevěné uhlí (obdoba aktivního uhlí) má pórovitý povrch s miliardami mikro-komor, které svém povrchu zachytávají molekuly chemických látek ve vodě rozpuštěných. Voda nakonec z biofiltru přepadem odtéká zpět do retenční nádrže.
U recyklace šedé vody je nezbytná výstupní filtrace vody pomocí kartušového filtru a její následná dezinfekce, kterou nejsnáze zajistíme pomocí průchodu upravené vody UV-C lampou. Dezinfekce je nutná pro odstranění bakterií, které se do nádrže dostávají z odtoků sprch, van a umyvadel v koupelnách.
Jako indikátor mikrobiologické kvality vody se používá skupina bakterií Escherichia coli (E.Coli). E.coli patří do skupiny termotolerantních koliformních bakterií. Jedná se o typ mikroorganismu, který roste ve střevě teplokrevných živočichů (včetně lidí). Vylučujeme je po milionech v každém gramu stolice.
Výskyt E. Coli v šedé vodě naznačuje riziko přítomnosti patogenů, a tedy riziko nákazy nebo infekce při kontaktu s vodou. Množství bakterie Escherichia coli ve vodě koreluje s výskytem dalších střevních patogenů jako shigely, salmonely apod.
Pokud bychom skladovali nijak neupravenou šedou vodu, stane se zdrojem nepříjemného zápachu a bude živnou půdou pro množení mikroorganismů. Koliformní bakterie se během prvních 24 až 48 hodin skladování množí 10krát až 100krát. Tento problém řeší právě biofiltr, protože přes něj celé množství uskladněné vody upravujeme ve 24hodinových intervalech. Výstupní mikrobiologickou kvalitu přečištěné šedé vody bychom měli řešit výše uvedenou dezinfekcí pomocí UV-C záření.
Dezinfekce pomocí UV-C lampy je maximálně ekologická, protože díky ní nemusíte do vody přisypávat žádnou jedovatou chemii. Záření nezanechává ve vodě žádné stopy ani kontaminaci. Vysokoenergetické UVC záření vyvolává v buňkách fotochemickou reakci. Záření o vlnové délce 254 nm absorbují buněčné nukleové kyseliny a dle výkonu a doby ozáření to vede k fatálnímu poškození DNA mikroorganismů.
Proveditelnost a náročnost projektu
Pro recyklaci šedé vody v domácnosti nebo v ubytovacím zařízení je klíčem oddělení zdrojů světle šedé odpadní vody do samostatného odpadního potrubí. Potřebujeme do retenční nádrže svést vodu přicházející od odpadů umyvadel, sprchových koutů a van v koupelnách. Můžeme recyklovat odpadní vodu z automatických praček. Není však vhodné recyklovat odpadní vodu z kuchyňských dřezů a myček na nádobí.
Potřebujeme také samostatné oddělené vedení bílé vody (přečištěné šedé vody) směrem od nádrže k WC, které touto vodou budeme splachovat. Šedá resp. bílá voda nesmí v žádném případě přijít do styku s pitnou vodou.
Potřeba samostatných rozvodů šedé i bílé vody znamená určité technické a stavební požadavky, které je možné poměrně snadno a efektivně splnit u novostaveb. U stávajících budov je možné o instalaci recyklačního systému na šedou vodu uvažovat pouze v případě kompletní rekonstrukce domu.
U splachování WC nesmíme zapomenout na to, že voda v retenční nádrži nesmí nikdy klesnout pod určitou hranici. Jinak by mohlo docházet k situacím, kdy nebudete mít v domě čím splachovat. Protože nejde v jedněch rozvodech kombinovat pitnou vodu a bílou vodu, je potřeba minimálního množství vody v retenční nádrži řešena nouzovým dopouštěním pitné vody do této nádrže nebo pomocí automatické vodárny s plovákem a více vstupy.
Pokud chcete využívat šedou vodu a zároveň dešťovou vodu, pak pro každý typ vody byste měli mít oddělenou nádrž. To celkové řešení pochopitelně prodraží. Uskladněnou šedou vodu je třeba upravovat každodenní cirkulací přes biofiltr. Sestava je tedy dražší o biofiltr a provozní náklady vyšší o elektřinu na chod čerpadla (cca 0,15 Kč/m³/den). Také počítejte s kartušovou filtrací a dezinfekční UV-C lampou na výstupu vody z nádrže.
Úspěch projektu vychází z dobré přípravy z přesně navrženého a spočítaného prováděcího projektu. Množství vypouštěné šedé vody (z koupelny či praní prádla) přímo závisí na počtu osob trvale žijících v domácnosti. Na počtu osob v budově ale závisí i spotřeba vody pro splachování WC, celý systém tedy bude nejspíš v rovnováze a jde proto hlavně o správné nadimenzování velikostí retenčních nádrží.
Šedá voda má velkou výhodu v tom, že je spolehlivějším zdrojem vody, než dešťová voda. U dešťovky jsme co se týče jejího množství odkázáni výhradně na počasí.
Kalkulačka velikosti nádrže a výše dotace
Dotace NZÚ na šedou vodu
Na pořízení recyklačního systému na šedou vodu můžete získat dotaci z programu Nová zelená úsporám, část Dešťovka. Dotace rentabilitu vaší investice zásadním způsobem vylepší. Majitelé rodinných domů mohou získat paušálně 60 tis. Kč na systém recyklace pouze šedé vody a až 105 tis. Kč na společnou recyklaci šedé a dešťové vody (70 tis. Kč + 3 500 Kč na každý m³).
Majitelé bytových domů mohou získat 70 tis. Kč a 3 500 Kč za každou připojenou jednotku na systém recyklace šedé vody a 90 tis. Kč a 3 500 Kč za každý m³ nádrže a k tomu 3 500 Kč za každou připojenou jednotku na společnou recyklaci šedé a dešťové vody.
Vypracování prováděcího projektu autorizovaným projektantem a vyřízení dotace získáte v ceně dodávky řešení na klíč, nebo si tuto službu můžete zaplatit zvlášť při zakoupení samostatné nádrže.
Rentabilita a návratnost investice
Systémy na recyklaci šedé vody jsou komplikovanější a technicky náročnější, než zpracování dešťové vody. Z toho plyne i jejich vyšší pořizovací cena. Vyšší pořizovací náklady zhoršují rentabilitu investice. Na druhou stranu recyklace šedé (a dešťové) vody vás a vaše obydlí posouvá dál v soběstačnosti, nezávislosti a udržitelnosti ve vztahu k životnímu prostředí.
Díky recyklaci šedé vody na splachování WC eventuálně na zavlažování ušetříte náklady na nákup pitné vody z vodovodního řadu. Další úspory dosáhnete tím, že snížíte množství vypouštěného odpadu a ušetříte tak na stočném. Množství recyklované šedé vody je proto nezbytné měřit zvláštním podružným vodoměrem.
Na straně nákladů stojí cena elektřiny spotřebované na pravidelné přečerpávání šedé vody přes biofiltr. Pokud je součástí systému soustava kartušových filtrů, pak počítejte s náklady na výměnu filtračních katruší.
Je třeba bez zastírání uvést, že prostá finanční návratnost řešení na využití šedé vody je diskutabilní. To je dáno hlavně relativně nízkou cenou, za kterou dnes nakupujeme pitnou vodu a vysokými pořizovacími a provozními náklady celého systému. Situace se však může radikálně změnit, pokud by pitné vody byl dočasný či trvalý nedostatek a její cena by šla prudce nahoru. Pakliže uvažujete pouze v dimenzi čísel s minimem sentimentu, není recyklace šedé vody řešením pro vás.
Splachování WC pomocí recyklované vody má velký smysl u novostaveb, kde je získání dotace podmíněna právě tím, že se voda musí využívat na splachování všech WC v domě. Ovšem na začátku musí stát jasná úvaha, zda má smysl využívat šedou vodu, nebo kombinaci šedá voda + dešťovka, případně zda se "spokojit" jen s využitím dešťovky.